Deset záludností při překladech (turistických) webů do angličtiny

V době dovolených zažívají webové stránky penzionů, hotelů a jiných zařízení zaměřených na turisty zvýšenou návštěvnost. Pojďme se podívat, s jakými záludnostmi se při překladu těchto webů z češtiny do angličtiny možná setkáte a nad čím se mimojiné zamyslet.

1. The town of …

Napsat na web „Vítejte v městě Blansku“ zní přece jen trochu vznešeněji než prosté „Vítejte v Blansku“, ale přiznejme si, že návštěvník pozná už na první pohled, že se o vesnici nejedná. Proto je tato formulka i v češtině poměrně redundantní. Ačkoliv ji angličtina příliš nepoužívá, z češtiny přeložené weby se jí jen hemží (je nicméně zajímavé, že pokud si do Googlu zadáte frázi „the town of*“, vyhledají se ze zahraničních webů hlavně kanadské). A proto – nepoužívejte ji a zmínku o statutu města či vesnice si nechcejte třeba do další věty.

2. Town x city

Známá, ale v(d)ěčná záležitost, o které bych ani nepsala, kdybych někde neviděla spojení „Blansko city“. Rozdíl mezi těmito slovy netkví jen ve velikosti města a počtu obyvatel, ale v některých oblastech má i význam historický (viz např. diskuze zde). Pokud se však nejedná o velkoměsto světového formátu nebo významé historické či kulturní hodnoty (v Česku snad Praha?), klonila bych se spíš k prostému town.

3. Barevná televize (na pokoji)

I v jednadvacátém století se někdy při popisu ubytování dozvíme, že pokoj je vybaven barevnou televizí…což trochu naznačuje, že jinde se turisté mohou setkat i černobílou televizí, nebo ne? Nechtějme tedy v západních turistech budit dojem zaostalé země probouzející se z komunistické éry a adjektivum colour raději s klidem vynechejme.

4. Dvoulůžkový, čtyřlůžkový pokoj

V češtině se spokojíme jen s uvedením počtu postelí na pokoji, angličtina je detailnější. U dvou lůžek je nutné specifikovat, zda se jedná o double-bedded room (jedna postel pro dva) nebo twin room (dvě samostatné postele), a stejně konkrétní být i v případě větších pokojů. Často se také uvádí velikost postele (bed size). Více v některém dalším článku.

5. Diakritika

Pokud zrovna nevyplňujeme formulář, který jiné než anglické znaky nevezme, proč diakritiku vynechávat a psát třeba „Welcome to Cesky Krumlov„? Slovenština se svého měkkého l také nebude vzdávat, a navíc by mohl být čtenář zmatený, která verze je vlastně správná. A výslovnost bude pořád problém – s diakritikou i bez ní.

6. Městská hromadná doprava

Reálie je potřeba nepřekládat doslovně, protože v jiném jazyce prostě nemusí fungovat – takové municipal mass transport (případně municipal mass transit system) vypadá jednoduše strašně. Pokud zrovna správný výraz neznáte, zkuste si do Googlu zadat třeba public transport a jméno některého britského/amerického města a dostanete se přímo ke zdroji.

7. Penzion

Pokud si nevíte rady a cítíte, že slovo pension asi nebude to pravé (ale že takové použití najdete…), není i zde od věci zkusit trik z předchozího bodu a zadat třeba „Accommodation“ a jméno oblasti, kde by se zařízení tohoto typu mohla hojně nacházet, např. skotský ostrov „Skye“. Trochu ale narazíme, protože snad nejčastějším typem malého ubytování jsou B&B. Můžete také prozkoumat solidně vypadající přeložené weby odjinud, např. z Německa nebo Skandinávie. Já osobně pro penzion používám slovo guest house, i když je pravda, že zadáte-li si toto slovo do Google Obrázků, najdete všechno možné…

8. Názvy míst a pomětihodností

Pavlovské vrchy nebo Pavlov Hills? Kateřinská jeskyně nebo Catherine´s Cave? Novomlýnské nádrže nebo Nové Mlýny Dam? (Jen prosím ne Tanks :).) Názvy míst představují problém vždy. Neexistuje žádná směrodatná poučka a často ani žádný ustálený překlad daného názvu. Proto je potřeba pracovat s citem a snažit se vytvářet taková řešení, která nebudou čtenáře rušit (například neustálým používáním závorek – i když možná jste si všimli, že já je mám celkem ráda) a současně mu usnadní orientaci. Přimlouvala bych se hlavně za nemíchání angličtiny a češtiny jako v případě oněch Pavlovských vrchů a Kateřinské jeskyně, protože jakmile se turista na místo vydá, bude tyto názvy hledat na cedulích. Já osobně používám spíš české nepřeložené názvy, u nichž jednou uvedu překlad a dál v textu se snažím dbát na to, aby čtenář věděl, o čem je řeč (opakováním obecných označení, jako „the hills, the cave atd.).

9. Turistická značka

Trail blaze. Trochu překladatelský oříšek, že? Naštěstí má turistické značení vlastní heslo na Wikipedii v angličtině i v češtině, takže netřeba dlouze vymýšlet nic nového.

10. A nakonec: číslice, ceny, časy…

Asi není potřeba připomínat, že zápis těchto údajů se v angličtině a češtině trochu liší, angličtina používá desetinnou čárku a tečku úplně obráceně než čeština apod. Prostě je chce to dávat si pozor, hlavně když překládáte oficiální web většího města (town nebo city?) :).